Znovu spadlo listí
kus větru který minul
a povadly i dlaně smutku
co jsem si neprominul
Nikdo nedokáže
vyléčit co je mrtvé
a život odplivne si zase
další hořkou slinu
Krev už ztuhla v žilách
necítím žádnou vinu
když ohledávám smrt,
smrt co měla rakovinu
A její chladné ruce
snad odlévané z cínu
jsou pobledlé jak stíny
od jara do podzimu
A její ztuhlé tváře
propadlé někam ke dnu
a její prázdné oči
tak prázdné že jich nedohlédnu
Má pokřivená ústa která
snad stále čekají na polibek
a ránu která nezarůstá
nahmatal jsem ji na žebrech
A někde uvnitř skřípnuté
má slovo dutý vzdech
co živou by ji šimralo
příjemně po zádech
To slovo co se mění v kámen
že nepustí ji na nebe
Smrt smrti život žití amen
a popel sníh který nezebe
Polish noise-crust outfit eschews the big Tragedy-esque riffs still popular with their US counterparts for scratchy claustrophobia. Bandcamp New & Notable Nov 2, 2016
The Chicago punks seem intent on defying any hardcore conventions, focusing instead on communicating pure disgust for the rotting world around them. Bandcamp Album of the Day Jul 1, 2022
Rerelease of this pummeling Swedish D-beat/crust LP from 2012, with the hallmarks of the style at its best— heavy riffs and righteous fury. Bandcamp New & Notable May 18, 2021