1. |
Poldovácká
02:45
|
|
||
Kladenská Poldovka, komíny kouří,
kdysi byla proslulá železem tavícím.
Obrovský podnik s velikou tradicí
teď stojí zavřená, v prachu se válící
Výroba skončila a pece vyhasly,
tisíce dělníků tam přišlo o práci.
Kdo to vše zavinil, kdo jsou ti viníci,
snád páni od vlády, či páni Stehlíci?
Poldovácká fabrika - chátrá a zaniká.
Poldovácká fabrika - škoda o ní mluvit.
Poldovácká fabrika - chátrá a zaniká.
Poldovácká fabrika - už je prostě po ní.
Jak Poldovka dopadne, to dneska nikdo neví.
Všechno je tak zničený a nebo rozkradený.
Teď se hledá hrdina, jak z akčního filmu.
Který dá zas dohromady, tuhle slavnou firmu.
|
||||
2. |
Život nazmar
02:28
|
|
||
Mé tělo zahalí mrazivý chlad
a oblékne černý šat.
Vše teď má smuteční řád,
zbývá už jen vzpomínat.
Nikdy, vlastně jsem neměl chuť být,
smát se a naplno žít,
život kolem mě probíhal,
dávno se mě netýkal.
Vstát a jít, to nejde (to nejde),
zašeptat, zakřičet!
Vstát a jít, to nejde (to nejde),
vždyť je to jedno, co na to sejde?
Už to mám spočítaný, už mám svý jistý,
za chvilku na můj hrob napadá listí.
Život jsem promarnil, pozdě se zjistí,
nejdřív se koná a potom myslí......
Vstát a jít, to nejde (to nejde),
zašeptat, zakřičet! (4x)
|
||||
3. |
Blanka
02:22
|
|
||
Malinká knajpa uprostřed města
a už se blíží moje nevěsta.
Hej, Blanko nalej!
Je krásná, štíhlá a hrozně milá,
divil bych se, kdyby jenom trochu pila.
Hej, Blanko nalej! (2x)
Krásnej úsměv má, když mně pívo podává,
bílé zuby jasně zářící.
S nikým se nehádá a štěstí rozdává,
stala se mou modlou chodící, chodící... (2x)
|
||||
4. |
Kroužek
03:09
|
|
||
Tak odkud ta dívka šla a proč vlastně nedošla?
Ten chlápek, co tam stál jí od vidění znal.
A koutků cukání, strach jí nahání,
ale nebude se bát, na rohu by měl táta stát.
On nikdy nestíhá, kort když se pospíchá,
práce prý má moc, někdy dělá celou noc.
Tak se vlastně může stát, že na místě, kde měl stát,
pro dceru z kroužku jít, zapomněl, šel s firmou pít.
Vždyť žije jenom jednou, nestihne stát se ženou. (2x)
V hospodě se povídá, kdo ulicí chodívá,
a kolik úchyláků je, srdce z toho se zachvěje.
Tebe se to netýká, dcera nikde nelítá, vyjma školy doma je,
tam se jí nic nestane.
Vždyť žije jenom jednou, nestihne stát se ženou. (2x)
|
||||
5. |
Nadějné vyhlídky
01:27
|
|
||
Každýmu je fajn, nikdo už smutnej není,
lidi se maj, i my jsme spokojení.
Všechno jde dál, zas nová móda letí,
kdo do teď stál, teďka zas chvilku sedí.
Tak už máme to, co jsme vždy chtěli.
Z vraha se stal kněz, děti se střílejí.
Uzavřený jsme v naší lhostejnosti,
potřebujem jen více společnosti.
Tvůj kamarád tě zejtra do zad bodne,
asi proto, že si na něj nebyl hodnej.
Tak už máme to, co jsme vždy chtěli.
Vítejte u nás v Čechách a nebo v prdeli.
Tak už máme to, co jsme vždy chtěli.
Násilí zlost a hněv, asi už jsme v prdeli.
|
||||
6. |
Zvláštní den
02:35
|
|
||
Trochu nesměle vstává z postele,
už je zase den, hodně divnej sen,
na postel se posadí, rádio naladí, do blba kouká.
Před chvílí, to když spal, divnej se se zdál,
s dívkou nádhernou, loukou rozkvetlou,
ruce v sobě jsou, bez cíle jen tak jdou,
co bude dál?
Nádhernou cestičkou necestou
ve dvou jdou za sebou.
Když k mostu přichází, trochu ho zaráží,
krokem do neznáma, prý nic nezkazí.
Trochu nesměle, vstává z postele,
už je zase den, hodně divnej sen,
na postel se posadí, rádio naladí, do blba kouká.
Hrdlo se mu svírá, z rádia povídaj,
dnešní den to se ví, do kronik půjde prý,
z mostu za městem, chlapec s dívkou přišel sem,
chtěl lítat jak pták.
Nádhernou cestičkou necestou,
ve dvou jdou, teď za sebou.
Když k mostu přichází, trochu mu dochází,
že si sny plete s realitou.
Ne vždycky nádhernou, cestičkou necestou,
ne vždycky ve dvou jdou, za sebou,
proč někdo odchází, když čas ho netlačí,
problémům čelit prý, už nestačí.
|
||||
7. |
Vyšší princip
02:12
|
|
||
Na co a proč, máme si stále lháti?
Proč a nač přemýšlet, komu co dáti?
Komu a zač svůj názor prodávati?
Jak a s kým život svůj prožívati?
Na co a proč máme se stále báti?
Do očí dál pravdu svou neříkati?
Nechcem si už, prodávat svoje zvyky,
chcípat a hnít, my máme taky city.
Směju se jen, to když se dívám do zrcadla,
ruce se mi chvějou, odvaha někam spadla.
Už nemám chuť, vstávat a zase jíti,
zazněl výstřel, tak v zemi budu tlíti.
Ty, co lásku dali a vzali...
Ty, co nic nedávali, jen brali...
Ty, co měli furt dobrý rady, nás srali,
s těma si nemám, co říct.
|
||||
8. |
Čekárna snů
03:32
|
|
||
Do oken, o tom, že kouká v noci lidem, do oken (4x)
Patologický stav hněvu už zase nosí v sobě,
nezbaví se toho jevu, nevěří už ani sobě.
Tolikrát to zkoušel přemoct, vždycky však něco přijde,
začal mít blbou nemoc, nevěřit dnešní době.
Bláhově si myslel, na každýho štěstí čeká,
teď přišel i o vlastní postel, jeho žena jinýho....
Iluze spláchnutý v hajzlu, od každýho podraz čekat,
smutek ten zapíjí v pajzlu, s tím pocitem se dá málo co dělat.
Před čekárnou snů krásná holka Ti dá číslo,
od začátku to zkus, k sobě máte přeci blízko.
Před čekárnou snů krásná holka Ti dá číslo,
tak zas věřit zkus, v srdci máš přeci místo.
Do oken, už nechce koukat lidem, do oken (4x)
|
||||
9. |
Svědek
02:25
|
|
||
Tak pojď teď mezi nás,
já vím, že si uděláš čas.
No jsou, problémy jsou,
ale s náma už nebudou.
Ne, ne, nebudou...
Zblbnem ti hlavu a zblbnem tvý já,
naše víra, ta nás vzdělává.
Chorál, ten náš, se hned naučíš
a pak další lidi na ulici přesvědčíš.
Ty víš, že to umíš.
Dáme ti šaty a dáme ti hlas,
tak pojď, no buď jeden z nás.
Život, jak dlouho chceš žít?
Vždyť víš, že stačí chtít, jen chtít.
Stačí jen chtít.
Jak vyplivlej člověk,
co na ulici leží,
stal jsi se členem
Svědků Jehovových.
|
||||
10. |
Reklamní blok
07:00
|
|
||
Malej zrzavej kluk, od dětství každýmu fuk,
rodiče věčně pryč, na první pohled mládí.
Sám městem se protlouká, ani po holkách nekouká,
jediný, jak by chtěl žít, přátelství jak z televize mít.
A tak čas šel dál, každej se mu jen smál,
po čase pochopil, že s takovouhle by nic nezažil.
Celkem hodnej kluk začal bejt tvrdej jako puk,
začal svojí roli hrát, jak ve filmu svý hrdiny se prát.
Ulicí se protlouká, na city už nekouká,
jen aby se zalíbil, do slabších pěstí...
Život není akční film, na to zapomněl, když se bil,
před očima černo má, z dálky na něj maják doléhá.
Vysílání končí reklamou,
či blbou politickou show,
životní film běží dál,
prožíváš čeho jsi se bál. (7x)
|
Streaming and Download help
If you like Slzy paní Poldi, you may also like: