1. |
Vstaň a 'di
01:55
|
|
||
Vstaň a 'di
Sluneční záře tě pohladí
Vyhni se dealerům stojícím na zastávkách
s rukama v kapsách
Vím že to dokážeš
i když ten stín z očí nesmažeš
Jenže to svinstvo co bereš
ti jednou nohy podrazí
a to tě rozhází
Ve vřícím kotli jsi hledal klid
Nenašels ho a taks začal žít
pro ilozorní chemickej sen
náhražku za život s úsměvem
Myslel sis jak bude lehký nepodlehnout
Původně chtěl sis jenom jedou šlehnout
Teď když hledáš jinou cestu
než zničit se
vidíš samý slepý ulice
Nejradši bych tě vzal pryč
z tý džungle velkoměsta
Klidně klej hulákej a křič
sám víš že musíš přestat
Uteč pryč někam ven
a nádobí doma zapomeň
Nemá cenu se topit v moři frází
nebo něco vyčítat
Zbejvá jen upřímně ti přát
najít co v životě ti schází
a dost síly abys zvlád
najít něco jinýho
než další chemickej preparát
|
||||
2. |
Chlapeček
02:52
|
|
||
Narodil se do šedý panelový krabice
Rozlepil voči a koukal na ten svět
Když pak přišla puberta podivil se velice
tomu co viděl dřív a co vidí teď
Nikdy si nemyslel že by moh bejt král
Holky mu to vždycky dali patřičně najevo
Doma za to vobčas mladší ségře facku dal
když to na něj ňák moc dolehlo
Rodiče podnikali na něj moc času neměli
Ségru rozmazlovali
Von byl vždycky něco druhýho
Aby svoje chladný city k němu nějak popřeli
tu a tam mu koupili něco drahýho
Jednou prej potkal skvělý lidi
Řekli mu že jsou jeho dobrý kamarádi
Stručně mu vysvětlili že dělá trochu chyby
Ať si vyholí hlavu, že ho mají rádi
Jednou s nima vyšel demonostrovat násilí
Zjistil jak je lehký vybít si svý komplexy
Vopili se Vyřvali se a pak někoho zmlátili
Měl pak krvavou špičku martensky
Svý komplexy ukryl v bejzbólový pálce
Rád vo sobě prohlašoval že je víc než vlastenec
S kámošeme povídal si vo rasový válce
Vždycky se bili za dobrou věc
Teď se podle rozkazů za mřížema plouží
Aby se ven dostal dřív
snaží se bejt silnej
Myslí si že by to tam mělo bejt
a skrytě po tom touží
aby tu místo něj seděl někdo jinej
|
||||
3. |
Válka
03:48
|
|
||
Zdvihnul zbraň, namířil
Zmáčknul spoušť a vystřelil
Věděl že nechce ublížit
ale jinak by přece nepřežil
V přestřelce zemřel jeden pán
doma měl ženu a tři děti
Koho to ale vůbec zajímá
Máme dvacet tisíc obětí....
V každý válce musíš zabíjet
jen tak můžeš doufat
že přežiješ....
Tanky jedou a střílejí
Známe to z filmů, je to normální
Dynamit zvedá vlaky z kolejí
Známe to z televize
Je to normální
Jenže teď je to všechno skutečný
Krvavejch obětí přibejvá
Tak přestaňme bejt netečný
Místo deště krev zemi zalejvá
Tisíce žen noci proslzí
za svý muže ztracený
Jejich duše jsou promrzlý
a jejich těla smutkem zničený.
|
||||
4. |
Corrida
02:49
|
|
||
Po celý aréně sem a tam
zmateně v kruhu pobíhám
Chtějí mě zničit, já to vím
O nic jinýho nestojí
Červeným šátkem mávají
Křikem mě k sobě lákají
Schovávaj kopí za zády
Snaží se diváky dostat
do tý správný nálady
Jsem velký zvíře rohatý!
Nemám právo na život!
Pro chudý i bohatý
Dělám dneska show
Už mě síly opouští
Diváci nadšeně tleskají
Nejradši bych to skončil hned
Z drobnejch ran mi teče krev
Pomalá smrt a trápení...
Už toužím po vysvobození
Kdy už se ten mladík rozhodne
a smrtelnou ránu do mě zabodne?
|
||||
5. |
|
|||
V novinách psali vo statistice porodů
a naše bába tomu naivně věřila
V novinách psali, že zdražili vodu
a naše bába se pak tři měsíce nemyla
Naše bába věří všemu co píšou v novinách
V novinách psali že Havla bolí ucho
a naše bába hned do apatyky běžela
V novinách psali, že u Klatov je UFO
a naše bába z toho chudák hrůzou omdlela
Naše bába věří všemu co píšou v novinách
V novinách psali, že tu máme svobodu
a naše bába tomu v pohodě věřila
A tak když jednou svobodně přecházela po přechodu
modrá 1203 ji srazila
Tak se vo naší bábě psalo v černý kronice...
|
||||
6. |
Louka
03:25
|
|
||
Mizí tma a svítá
po noci probdělý
Ptáci řvou a lítaj
nad větvemi
Slunce vysvitlo a já spatřil svůj stín
Odvrátil jsem zrak svůj do listí
Ať mi moji hlavu vyčistí
Louka plná lidí
Každej sní sny svý
I když slunce svítí
oni sladce spí
Vypadali jako z jiný planety
Možná přišli z podsvětí
Možná se mi jenom zdáli zakletí
Zmatenej jsem na tý louce stál
a nevěděl co dál
Trochu jsem se určitě i bál
a hlasitě se smál
Konečně jsem překonal svůj strach
a pozoroval jejich tváře
Připadal jsem si jako vrah
z nedělního snáře
Vtom jedna dívka otevřele oči
Trochu se lekla ale hned se zase usmála
Začala zkoumat kudy do mě vkročit
Tak mi řekla Jsem trochu ospalá
Ale já stál dál a nebyl schopen slova
jako solnej sloup jako socha zasněná
možná váhala ale zkusila to znova
Zeptala se Chlapče dobrej Jak se máš?
Zelenou loukou zvonivý hlasy zazněly
To cvrkot ptáků vzbudil ty další
Mluvili na mě a pak všichni zmizeli
a nechal mě tam stát s mojí vlastní falší
Sám jsem na tý louce stál
a nevěděl co dál
Sám sobě jsem se smál
a sám sebe se bál
Proč jsem jim ruku nepodal
a k sobě je nepozval
Ještě nevím co je svoboda
Asi ji nikdy nepoznám
Zakrákala vrána
ostře a řezavě
do letního rána
a já propad únavě
Usnul jsem dřív než jsem pochopil že usínám
Ale ty lidi a ta dívčina
Pořád na ně vzpomínám
|
||||
7. |
Holčička
01:29
|
|
||
Holčička z předměstí
černá holčička malinká
Potkalo ji neštěstí
když zemřela její maminka
Zabili ji lidi zlí
Měla pleť o něco tmavší
Lidi co si myslí
že se tím svý vlasti zavděčí
Oheň mrtvý tělo pohltí
Zbyde jen popel a šedivej dým
Slzy se kutálí
Z očí holčičky malinký
Tiše teď otálí
před obrázkem svojí maminky
Za ní leží tatínek
Bejval to silnej černej muž
Ze zápěstí stříká krev
A druhá ruka sklesle třímá nůž.
|
||||
8. |
Euthanasie
02:37
|
|
||
9. |
K ránu
02:24
|
|
||
Čas nesledujem
tiše nocí plujem
Nic nás do ničeho nenutí
Vzduch se pohupuje
Mi na něm tancujem
bez emocí a bez hnutí
Ráno se blíží
Oči se klíží
Asi pudem brzo spát
Myšlenky tíží
A v hlavách nám víří
jeden a ten samej vodopád
Co chci říct to víš
Vím co mi odpovíš
Pak moje oči sníš
A zeptáš se co smíš
Vím že to nepřiznáš
přesto se mi zdá
že si strháváš
svůj oslnivý plášť
Trochu potrhaný
skoro bez zábrany
pomalu a jistě k zemi se sesouvá
Nepoddajný
prostor mezi námi
jako malá vzducholoď se nadouvá
Zas přišel jeho čas
a přišel mezi nás
ničitel těch krás
lesknoucích se váz
Krátce se zastydíš
Tak málo o něm víš
Všechno pochopíš
až přes něj uvidíš
|
||||
10. |
Sebevrah
01:59
|
|
||
Kráčeli nocí s flaškou vína v ruce
Kyselej déšť ředil tekutinu tmavě červenou
Opar městský betonový civilizace
změnil se na věc bezcennou
Na rohu hlavní ulice ho potkali
Smutek mu zdeformoval
veškerý zbytky úsměvu
Jeho vlhký oči na jeho dávaly
že někde hledá úlevu
Vlídně se na něj podívali
A přátelsky se zeptali "Kam jdeš?"
"Nevím"
"Vypadáš ňák divně!
Pojď se s náma vožrat!"
"Pudu s váma ale chlastat nebudu"
Vyrazili dál
Cíl svý cesty neznali
Důležitý bylo šlapat nočním městem v dešti
Ti první dva se smáli a vesele kecali
a za nima mlčky kráčel ten třetí
Ti dva veselí flašku vína dopili
Opile se smáli celýmu posranýmu světu
Aby to ňák zakončili o sloup ji rozbili
Zbyla hromada střepů
Ten třetí se k ní sehnul
a jeden z těch střepů sebral
Řízl se do zápěstí,
trefil tepnu
Ti dva jen stáli a užasle koukali
|
||||
11. |
Měsíc
02:03
|
|
||
Měsíc svítí
a stíny prapodivných setkání
nad námi se sklání
a bez přestání zahání milióny přání
Rozum ponech stranou
Je to slepý král
Bolesti přestanou a poplujeme dál
Obeplujem sebe
Zvládneme to dřív
než z nočího nebe
sklape světelná tříšť
Dřít se celej život
musí bejt neskutečně únavný
Žít je nesnadný
Třít o sebe dvě plochy
je ohavný
Snít je záhadný
Zastaví nás okolnosti
nebo vzájemný
světelný i temný
a nepříjemný proměny
a nekonečný problémy?
|
||||
12. |
Časoprostor
03:08
|
|
||
Slunce klesá do mraků
blíží se devátá hodina
Je to zázrak zázraků
den když takhle usíná
Sedíme a tajeme
srdce jako z tvarohu
Na pasece zelené
pozoroujem oblohu
Náhle cosi zaslechnem
Něco se k nám blíží z dálky
Hrůzou ani nevzdechnem
Jsou to velký těžký tanky
V sekundě každýmu z nás
došlo že je po legraci
Celej kopec se otřás
oslnivou detonací
Naše duše bez těl
plujou časoprostorem
Nikdo neví co vlastně chtěl
Nic už totiž nepotřebujem
Všechno tu probíhá nenásilně a plynule
Náhle chápeme všechny omyly z životů minulejch
Potkáváme příbuzný z známý
co už dávno zemřeli
Přichází blíž a povídaj si s námi
Nic nás od nich nedělí
Jak volná a nenáročná je duše bez těla!
Všechno má ačkoliv nic nechce a nic nedělá
Vůbec nic nás netíží
a vůbec se nám nehnusí
že naše těla někde leží roztrhaný na kusy
|
||||
13. |
Jezero
02:44
|
|
||
Na dně tvýho jezera možná najdu kámen
kterej nerozdrtí ani statíce očí
Padáš vzhůru propastí jménem bolest
a těšíš se na ty kdož za tebou skočí
Chytáš se pavučin a pak si s nima hraješ
Nevíš nic o světě mrtvejch ryb
Hledáš okna abys mohla zavřít okenice
Krutostí opíjíš cizí slib
Stojím pod tvým mrakem
a volám o tvůj déšť
abych mohl spolykat svobodný kapky
Nikdy ze mě nebude spokojený zvíře
který kouše ale má roztomilý tlapky
|
||||
14. |
Kůň
03:00
|
|
||
Osmělý kůň na šachovnici tiše stojí
Kolem rozsvícený lampy
a všude plno cukroví
Střelci už odešli a královna taky
Věž se směje v pozadí
A kůň běží a nemyslí
Je na šedé parketě
Ohlávka mu nesluší
A ten kůň ví že jde na smrt
Ten kůň ví ale nic netuší
Honí ho střelci, kůň utíká
Na bojišti
Kůň utíká po strništi
Běží šedým klestím
a jeho oči září štěstím
Jsem svobodnej kůň
Mám právo na život
Proháním se loukou
Modrá obloha svítí
a roste luční kvítí
a já jsem šťastnej
Jsem šťastnej za ty dary
Ta příroda! Matka všemocná!
Osamělý Trabant na křižovatce tiše stojí
|
||||
15. |
Maska
03:29
|
|
||
Nemám důvod proč bych se bál
když se dívám do očí tvých
Čekám jenom co bude dál
Výbuch zlosti pláč anebo smích?
Mohli z nás bejt nerozluční kamarádi
Teď máme oba dost smíšený pocity
Jak rád bych ty starý časy zpátky vrátil
A doufám že to přes to všechno chceš i ty
Jako dneska slyším tvoje hořký slova
smutek a pláč nad tím kafem rozlitým
Pak jsi svoje dobrý já po masku schoval
a zamknul jsi ho do šedivý ulity
Ztratila se vzájemná tolerance
Zdálo se že nám okolnosti nepřejí
Jak tonoucí stébla se teď chytám šance
vrátit náš vlak zpět do starejch kolejí
Strhni si svou hnusnou masku z obličeje
a mohlo by to klidně bejt už napořád
Zahoď trauma z falešný beznaděje
Zvedni se a zkus se narovnat
|
||||
16. |
Sounds from the phone
02:11
|
|
||
There's a sea which is built
from the ashes of sea-beds
There's a knowing all about
misery of three heads
There's a sound like nothing to tell
like blowing around prisoning hell
There's a trying to get through
and not to find the truth
Sound from the phone...
Through unspoken crowds of wires
are your lips speaking to my ear
I hate this feeling always
but it doesn't disappear
But if you are just talking about us
There must be a chance for me to see your eyes
to be with you somehow
not to play this game of clowns
I hate the sounds from the phone
|
||||
17. |
Rybník
01:29
|
|
||
Láhev na dno rybníka upadá
a nálada toho rybníka teď uvadla
Voda se čeří a kapři serou na hladinu
Štiky se úplně pomátly, plavou dozadu
Co to asi znamená?
Co tohle asi bude?
Rak chodí dopředu
místo toho aby chodil dozadu
A hodiny jdou dopředu
a smrtka jde dozadu
Blázen se obrací
v hrobečku dozadu
Vidíme to jasně
Toto už tu není
Staré město ožívá
a začíná snění
Všichni upadneme
do vysokých depresí
Budeme slepí
a úplně nazí
a nebudem nic vědět
Takoví jsme byli
když jsme se narodili
Jenže teď jsme propadli
prachů a tý špíně
a tomu všemu zlýmu
Co jsem to za lidi?
Co jsme to udělali?
Jak jsme mohli zradit svoji matku?
Jak jsme mohli zradit sami sebe?
Jsme vrazi
|
||||
18. |
Ptáček z klece
03:30
|
|
||
Pusť ptáčka z klece a on poletí vpřed
Jeho volnost i tobě něco dá
Zahojí se stoletej bolavej vřed
ta láskyplná touha svobodu brát
Ptáček v kleci tě lítat nenaučí
Lidskou lásku nepochopí,
nemůže ji přijmout
Jeho zpěv čtyři stěny těžko rozezvučí
Tvý problémy nevyřeší,
na to je dost mimo
Když někoho vězníš, vězníš taky sebe
Když někoho trápíš, trápíš taky sebe
Až odhodíš víko z klece železný
v nekonečný prostoru se rozplyne tvoje vězení
Až přestaneš hrát tu hloupou hru plnou utrpení
živoucím bytostem radost ze života krást
zahrnovat je falešnou láskou pro svejch bolestí utišení
pak už nebudeš muset denně pít ten trpkej kvas
|
||||
19. |
|
|||
Když jsem s tebou začal chodit to bylo vážně skvělý
Jezdili jsme po městě a dělali jsme co jsme chtěli
Nosili jsme dlouhý číra a kožený bundy počmáraný
flašky v ruce, žvára v hubě, černý džíny votrhaný
A lidi na nás blbě čuměli a my jsme se jim smáli
Na morálku a na zákony ba i na fízly jsme srali
Jak můžeš zapomenout?
Teď už koženou bundu nechceš ani vidět
Za svoje názory začínáš se stydět
Říkáš o mě že jsem hajzl a třeba si to nemyslíš
P.V.A. už neposloucháš, na přezdívky neslyšíš
Tráva je teď pro tebe hlavní, žiješ v partě huličů
S jedním z nich spíš a chodíš a von ti šahá na píču
Jak můžeš zapálit joint?
|
||||
20. |
V kanále (live)
01:46
|
|
||
Je mu 19 let
Přespává v kanále
Je to tvor bez budoucnosti
parazit společnosti
Přes zimu pracuje
V létě se fláká
Z podpory pumpuje
Alkohol ho láká
Vysral se na školu
Vysral se i na rodinu
Bez bolesti a bez žalu
zvolil radši spodinu
Kanálová anarchie
jeho život jest
Docela si dobře žije
Nezatíná pěst
Nevoní mu komerce
Prachy ty mu smrdí
Na všechny konvence
on zvysoka prdí
|
||||
21. |
Ředitel (live)
02:08
|
|
||
Jezdí v drahým autě, vydělává velký prachy
O svoji budoucnost třese se strachy
V přepychový vile bydlí s garáží a bazénem
Vila je vytápěná speciálním systémem
Drahý křesla aby se v nich pohodlně sedělo
večer se v nich uvelebí a pustí si video
Ráno jde do práce, kravata ho škrtí
a v kanceláři na židli on neklidně se vrtí
Ředitel veliký firmy - velkej ředitel
Všechny co s ním někdy žily jak mraky jsou vychcaný
předstíraly lásku přičemž majetek z něj tahaly
Je už třikrát rozvedenej, srdce má z nerezu
Ženský ho totiž chtějí jenom kvůli penězům
V práci je velký zvíře, kdekoho nasere
V důsledku toho on nemá žádný přátele
Nemám s kým jít pokecat do hospody na pivo
Tak mi řekni - co je tohle za život?
|
||||
22. |
Corrida (live)
02:56
|
|
||
Po celý aréně sem a tam
zmateně v kruhu pobíhám
Chtějí mě zničit, já to vím
O nic jinýho nestojí
Červeným šátkem mávají
Křikem mě k sobě lákají
Schovávaj kopí za zády
Snaží se diváky dostat
do tý správný nálady
Jsem velký zvíře rohatý!
Nemám právo na život!
Pro chudý i bohatý
Dělám dneska show
Už mě síly opouští
Diváci nadšeně tleskají
Nejradši bych to skončil hned
Z drobnejch ran mi teče krev
Pomalá smrt a trápení...
Už toužím po vysvobození
Kdy už se ten mladík rozhodne
a smrtelnou ránu do mě zabodne?
|
||||
23. |
K ránu (live)
03:12
|
|
||
Čas nesledujem
tiše nocí plujem
Nic nás do ničeho nenutí
Vzduch se pohupuje
Mi na něm tancujem
bez emocí a bez hnutí
Ráno se blíží
Oči se klíží
Asi pudem brzo spát
Myšlenky tíží
A v hlavách nám víří
jeden a ten samej vodopád
Co chci říct to víš
Vím co mi odpovíš
Pak moje oči sníš
A zeptáš se co smíš
Vím že to nepřiznáš
přesto se mi zdá
že si strháváš
svůj oslnivý plášť
Trochu potrhaný
skoro bez zábrany
pomalu a jistě k zemi se sesouvá
Nepoddajný
prostor mezi námi
jako malá vzducholoď se nadouvá
Zas přišel jeho čas
a přišel mezi nás
ničitel těch krás
lesknoucích se váz
Krátce se zastydíš
Tak málo o něm víš
Všechno pochopíš
až přes něj uvidíš
|
||||
24. |
Jezero (live)
02:48
|
|
||
Na dně tvýho jezera možná najdu kámen
kterej nerozdrtí ani statíce očí
Padáš vzhůru propastí jménem bolest
a těšíš se na ty kdož za tebou skočí
Chytáš se pavučin a pak si s nima hraješ
Nevíš nic o světě mrtvejch ryb
Hledáš okna abys mohla zavřít okenice
Krutostí opíjíš cizí slib
Stojím pod tvým mrakem
a volám o tvůj déšť
abych mohl spolykat svobodný kapky
Nikdy ze mě nebude spokojený zvíře
který kouše ale má roztomilý tlapky
|
||||
25. |
Ptáček z klece (live)
04:19
|
|
||
Pusť ptáčka z klece a on poletí vpřed
Jeho volnost i tobě něco dá
Zahojí se stoletej bolavej vřed
ta láskyplná touha svobodu brát
Ptáček v kleci tě lítat nenaučí
Lidskou lásku nepochopí,
nemůže ji přijmout
Jeho zpěv čtyři stěny těžko rozezvučí
Tvý problémy nevyřeší,
na to je dost mimo
Když někoho vězníš, vězníš taky sebe
Když někoho trápíš, trápíš taky sebe
Až odhodíš víko z klece železný
v nekonečný prostoru se rozplyne tvoje vězení
Až přestaneš hrát tu hloupou hru plnou utrpení
živoucím bytostem radost ze života krást
zahrnovat je falešnou láskou pro svejch bolestí utišení
pak už nebudeš muset denně pít ten trpkej kvas
|
||||
26. |
Skapuňque (live)
02:06
|
|
||
Dívám se z okna tvýho bytu
Všechno je tak šedivý
Plouží se tudy lidstvo bez citu
Ničemu se vlastně nediví
Všichni jsou stejní ba i horší
a někdy trochu nevšímaví
Ty si však všímáš často zavrtá
se do nich tvůj pohled pichlavý
Tvoří jiný světy plný věcí
Falešnejch cest ke štěstí
Šlapou jimi společně a přeci
jeden ví jen o své bolesti
Je to tak snadný bitvu prohrát
a zapomenout bojovat dál
ve světě iluzí něčím
vytvořenejch se cejtit jako král
V tobě ale holka je dost vzdoru
nezakrnět, nezhloupnout
Dokážeš to (o tom není sporu)
zakalený gesta prokouknout
Vidím hvězdy ve tvých očích
ten věčnej dvojí slunovrat
Takovou tě ctít budu a možná
i nadosmrti milovat
|
Streaming and Download help
If you like Poruchy vitální aktivity, you may also like: