lyrics
Znovu spadlo listí
kus větru který minul
a povadly i dlaně smutku
co jsem si neprominul
Nikdo nedokáže
vyléčit co je mrtvé
a život odplivne si zase
další hořkou slinu
Krev už ztuhla v žilách
necítím žádnou vinu
když ohledávám smrt,
smrt co měla rakovinu
A její chladné ruce
snad odlévané z cínu
jsou pobledlé jak stíny
od jara do podzimu
A její ztuhlé tváře
propadlé někam ke dnu
a její prázdné oči
tak prázdné že jich nedohlédnu
Má pokřivená ústa která
snad stále čekají na polibek
a ránu která nezarůstá
nahmatal jsem ji na žebrech
A někde uvnitř skřípnuté
má slovo dutý vzdech
co živou by ji šimralo
příjemně po zádech
To slovo co se mění v kámen
že nepustí ji na nebe
Smrt smrti život žití amen
a popel sníh který nezebe
credits
license
all rights reserved